Araukarit muzejní celotvar

Mezi významné fosilie, které lze nalézt téměř kdekoli na světě patří zkamenělá dřeva. Jedná se o zkamenělinu, u níž došlo ke kompletní fosilizaci dřevních pletiv. Fosilizační materiál se může lišit v závislosti na okolních horninách. K nejčastějším typům fosilizace patří tzv. silifikace nebo-li zkřemenění, kdy jsou rostlinná pletiva nahrazena různými formami křemene jako např. křišťál, chalcedon nebo opál. Mezi další fosilizační materiály patří minerály ze skupiny karbonátů (kalcit, aragonit), méně pak sulfidů (pyrit, markazit), fosfátů (apatit), sůl a mnoho další. V některých případech může dojít také k pseudomorfózám, což znamená, že původní fosilizační materiál byl vytlačen a nahrazen jiným, často tomu bývá u kalcitu či aragonitu, který je nahrazen křemenem, přičemž vzhled a rozměry zůstávají konstantní. Barevnost fosilním dřevům dodávají prvky v nižších koncentracích jako inkluze v základním fosilizačním materiálu. Tmavé zbarvení bývá způsobeno příměsí uhlíku. Rudé, červené přes okrové až po oranžovo žluté jsou způsobeny železem, fialové pak manganem, zelené až zelenomodré bývají často způsobeny příměsí chromu nebo mědi. Ke zkamenění dochází zpravidla při sopečných erupcích, následkem spadu popela nebo konzervace přímo tekoucími lávovými proudy. Vlivem obohacení mořských, jezerních a říčních vod produkty vulkanismu mohou zanesená dřeva do tohoto prostředí začít také kamenět. Existují i případy, kdy výživný sopečný materiál zapříčinil bujný rozvoj mořským mikroskopickým organismům, nazývaným rozsivky, jejichž schránky jsou tvořeny opálem. Při jejich nadměrné produkci klesají nezrecyklované opálové schránky na mořské dno, kde se mohou setkat se zbytky splavených klád, s kterými následně interagují. Můžeme se setkat s fosilními dřevy z období prvohor, nejčastěji z permokarbonu, a dále z druhohor, konkrétně z triasu, jury a křídy, ale také z období starších a mladších třetihor viz naše nabídka. Mezi nejhodnotnější kusy patří tzv. střeďáky nebo celotvary, kdy je zachovám celý obvod kmene nebo pokud bylo dřevo za svého života napadeno nějakou patologií, ať už se jednalo o hmyz nebo houbovou infekci. Do dřev se pro zjednodušení také někdy nevhodně řadí i stromovité kapradiny, benetity, cykasy a další různé speciality. V duchovním smyslu je zkamenělé dřevo často chápáno jako symbol spojení mezi říší rostlin a minerálů, což může posilovat pocit stability a harmonie s přírodou. Tento materiál je oblíbený pro svou estetickou hodnotu a často se používá ve šperkařství a výrobcích s minerální tematikou po celém světě.

"Není nad kvalitní silifikaci, protože není fosilizace jako fosilizace."

"Kvalita fosilizace dřev není jen závislá na nasycenosti okolních hornin fosilizačním médiem, ale také na teplotě a tlaku."

"Různobarevné kresby ve zkamenělých dřevech jsou výsledkem složitých a dlouhotrvajících fosilizačních procesů."