Pazourek "Winchester"

Pozdní jura (před 163 až 145 miliony let) byla érou teplého a vlhkého klimatu, kdy dinosauři dosáhli vrcholu své rozmanitosti. Krajina byla pokryta hustými lesy, kde dominovaly jehličnany, cykasy a kapradiny. V této době se také objevily první ptáci, jako Archaeopteryx. Moře byla plná života, včetně plesiosaurů a ichtyosaurů. Pozdní jura byla obdobím rozmachu velkých býložravců, jako byl Brachiosaurus a Diplodocus, a dravců, jako Allosaurus.

Winchester, historické město v hrabství Hampshire v Anglii, se pyšní bohatou architekturou, která sahá od starověku po moderní dobu. Mezi nejvýznamnější památky patří Winchesterská katedrála, jedna z největších katedrál v Evropě, představující normanskou a gotickou architekturu, jejíž fasády jsou vybudovány z typického Winchesterského rohovce jurského stáří, tedy z doby, kdy Zemi kralovali dinosauři. Tento rohovec byl klíčovým dekorativním prvkem nejen na fasádách, ale i v interiérech historických budov a ve velkých hradních zdech, jako je tomu například ve Velké síni, jediném pozůstatku Winchester Castle. Winchester College, založená v roce 1382, je příkladem tradiční gotické školní architektury, rovněž s použitím tohoto charakteristického kamene. Nemocnice St. Cross a Wolvesey Castle, oba z 12. století, nabízejí pohled na středověkou normanskou a gotickou architekturu, kde Winchesterský rohovec hraje významnou roli. Město zahrnuje také mnoho tudorovských a georgiánských budov, charakterizovaných hrázděnými domy a symetrickými fasádami.

Bílé útesy v Doveru jsou jedním z nejznámějších přírodních symbolů Velké Británie. Tyto dramatické vápencové útesy, dosahující výšky až 110 metrů, získávají svou charakteristickou bílou barvu díky svému geologickému složení. Jsou tvořeny převážně čistou křídou, která místy obsahuje konkrece rohovce (pazourku). Útesy jsou součástí kuestového hřbetu North Downs, budovaného z bílé psací křídy a glaukonitických pískovců. Tento hřbet spolu s protilehlým South Downs vytváří základní geologii jihovýchodního pobřeží Anglie. Horniny, které zde nalezneme, vznikaly na konci druhohor, asi před 70 miliony lety, kdy se na dně mělkého moře hromadily kalcitové schránky odumřelých mikroorganismů, zejména řas kokolitek.